Byt na Žižkově
78
portfolio_page-template-default,single,single-portfolio_page,postid-78,qode-social-login-1.1.3,stockholm-core-1.2.1,select-theme-ver-5.2.1,ajax_fade,page_not_loaded,vertical_menu_enabled,paspartu_enabled,menu-animation-line-through,side_area_uncovered,wpb-js-composer js-comp-ver-6.1,vc_responsive

Byt na Žižkově

Když se dva architekti rozhodnou po letech bydlení v různých nájemních bytech realizovat vlastní bydlení, není to snadné. Snažíte se do necelých 50 m2 dostat vše a rozpočet si nastavíte „ to přeci musí jít i levněji „ –  vždyť jste architekt. Z 20 variant vyberete jednu geniální a riskujete tak, jak by jste si to u žádného klienta nedovolili.

Původní byt s dvěmi regulerními pokoji z nichž jeden byl rozdělen SDK příčkou na kobercové pásce na dva minipokoje doplňovala samostatná toaleta, koupelna a kuchyně v chodbě. Během stavby nezůstalo nic z toho. Do volného prostoru zasahoval pouze komín a uprostřed stál osamoceně a trochu nepatřičně jeden betonový sloup. Na konci je tento sloup zapojen do středového bloku, který je průchozí koupelna, ale také jediný dělící prvek v prostoru bytu. Za komínem se vymezil intimnější prostor pro ložnici. Rozměry jsou kompaktní, ale velmi příjemné a postačující na 50 m2 byt. Díky otevření podbití stropu se ještě více akcentuje velkorysá výška stropu 3,2 m a jedna otevřená místnost je pak lépe spojena s terasou a výhledem na vrch Vítkov. Beton odhalené nosné konstrukce nebyl pohledově čistý, proto jsme ho natřeli na bílou barvu. Díky tomu vynikla jeho struktura a do interiéru vnesla tvrdší dekor.

Materiály, které jsou použité v bytě by se dali rozdělit do dvou skupin. Ty co jsou původní nebo odkazují na dobu vzniku domu a ty co jsou do prostoru vnesené jako nové.

Z původních materiálů se zachovalo terrazzo, které se ponechalo ve vstupní části a koupelně. Při rekonstrukci se objevili dubové vlysy v rybinovém vzoru. Nic neobvyklého, ale toto téma nám přišlo jako nosné a vzor jsme použili i na dubových prknech. Vznikl tak zvětšený formát parketové podlahy. Docela jasnou představu jsme měli o pracovní desce v kuchyni. Musel to být mramor. Ten se použil i jako parapet pod okny. Svým charakterem a znovuobjevením ve 30. letech nám seděl do celkového konceptu bytu.

Nový materiál, který je asi v největší míře použitý v interiéru je borová překližka, která je ošetřena přírodním černým voskovým olejem. Její dekor vytváří další grafickou strukturu v bytě. Je použita na kuchyňské lince, která přechází do hlavního prostoru jako knihovna, posteli a skříních, ale také skříni v koupelně. Na policích v knihovně a v kuchyni jsou z 3mm tlustého surového železa poličky. Surové železo je také na posuvných dveřích do komory, která je v předsíni. Koupelna je pak natřena voděodolnou tmavě tyrkysovou barvou. Barva se propisuje do hlavního prostoru v podobě kovových dveří. Jde také vidět za světlíkem, který je nad dveřmi a sprchovým koutem.

Zařízení interiéru a i všechny drobnosti v bytě jsou kombinací starých používaných věcí a nového designu. Například i do koupelny se vnesli staré prvky po naší babičce. Od starých Rako dlaždiček pod zrcadlem, které shodou náhod měli podobný odstín jako barva celé koupelny nebo umyvadlo ze 30. let, z bourané koupelny. Podnož pod umyvadlo je oproti tomu od designéra Michala Maláška. Nebo věčná židle 18 od Tonu a vedle ní židle Macao od Wiesner Hager.

Všechny použité materiály mají výrazné dekory nebo strukturu. I přes větší množství použitých odlišných dekorů se skvěle doplňují.

Fotografie

Veronika Raffajová

Spoluautor

Lukáš Brom

Realizace

2013 - 2015